Nabídnul bych vám všem ideálnější řešení.

Zjišťování na kolika voltech SIAE přestane spolupracovat mi přijde trochu z cesty. Když kupujete profesionální spoj, je určitě na místě přemýšlet i o profesionálním zdroji. Ve VanCo.cz používáme dlouhodobě na tyto aplikace zdroje s dvouhladinovým výstupem od IMCO POWER. Funguje to tak, že máte zdroj s hlavní větví buď 24V nebo 48V a má druhou větev s omezením výkonu podle toho, kterou potřebujete s větším výkonem. Podle hlavní větve se dávají záložní akumulátory.

Podívejte se na http://www.wifi-shop.cz/napajeni-a-ups-inteligentni-zalohovane-zdroje_c13172663.html

Pro menší řešení je ideální LS110 (140W na DIN nebo do racku), pro trochu větší LS150 (350W do 1U), nebo ještě větší PSI10 (840W). K dispozici jsou varianty 24V, 48V nebo obojí najednou. Vše může být osazeno perfektním dohledem přes web a SNMP, takže komplexní řešení. Zdroje absolutně bezporuchové, možný i pozáruční servis. Až 94% účinnost celkem sníží i spotřebu energie a práce s akumulátory (teplotně kompenzované dobíjení a včasné odpojení) prodlouží životnost článků i o 1/3. Meanwell sází v tomhle ohledu pouze na nízkou pořizovací cenu, lze si spočítat (dělal jsem) ze statistiky životnosti zdroje, životnosti baterií a díky nevyrovnanému výstupu i omezování životnosti napájené elektroniky) a reálných nákladů na servis, že se investovat do těchto zdrojů vyplatí.

Pokud budete chtít navrhnout vzorový systém nebo se jen na něco zeptat, klidně se mi ozvěte.

Petr Jilemnický

jilemnicky@vanco.cz

zaujimava hracka. Ak som spravne pochopil tak clovek napoji na 230V a ide mu napatie 48V a 24V. Na zalohu ma dve baterky teda v pripade vypadku potom aby saie nespadlo premiena z 24v na 48v??? da sa stelovat aj nabijanie baterie aby sa dobijali 27,5??

Zdroj se dolaďovat dá, ale myslím, že nedoceňujete jeho konstrukci. Žádné dolaďování není nutné. Vezmu pro příklad konkrétně LS150 v té dvouhladinové verzi:

http://www.wifi-shop.cz/zdroj-imco-power-ls150_d31265.html

Zdroj pracuje na 24V, ale při provozu ze sítě má napětí vyšší. To dodává na svorky modulu baterií, který záložní články šetrně dobíjí (dalším vstupem tohoto modulu je teplotní senzor, který se umísťuje na baterie a je parametrem měnícím dobíjení). Výstup jde pak na svorky 24V a paralelně k tomu do DC/DC konvertoru na 48V. Na svorkách 48V je tedy stále napětí 48V až do okamžiku úplného vybití baterií, kdy zasáhne odpojovač. Vestavěný konvertor má rozsah vstupu 18-36V při stálém výstupu 48V. Účinnost konvertoru je okolo 96%, takže ztráty nejsou významné - rozhodně menší než při použití AD155 s účinností 80-84%.

Ta účinnost je obecně docela podceňovaná. Úplně jednoduše si jde spočítat, že třeba tady je rozdíl účinnosti cca 6% (spíš 8%, ale budeme brát 6). Při odběru na PoPu 150W je rozdíl ve spotřebě 9W, což je za rok provozu 78,8kWh, a tedy 397,-. Životnost těchto zdrojů je opravdu extrémní, takže si klidně troufám tvrdit, že za 10 let je rozdíl v energii téměř 4.000,-. Další věcí je, že u zdrojů bez teplotní kompenzace dobíjení odejdou baterie o 1/3 dřív. A otázkou je i životnost jiného zdroje - nákup nového a servis jsou taky náklady. Na exponovanějším místě je to pak ještě více znát. Ale to už je na jinou diskuzi.