S podivem jde elektrika do bytu většinou stropem. Využívá toho, že stropy jsou z dutých panelů. Ale tím pádem se moc neví, kudy přesně to jde. A zaměřit se to nedá. Takže blízkosti stropu se je záhodno vyhnout velkým obloukem.
Ani kabelovce se věřit nedá, to jsou také patlalové :-) Zvlášť když se zjistí, že mají vlastně díry dvě a tou první se jim také povedlo něco zničit.
Nebo když si člověk není jistý, tak udělá díru poměrně nízko, vedle futer. Tam přeci nemůže nic být. Za týden volá člověk, že mu teče do bytu. Ve čtvrtém patře, uprostřed paneláku ... A ono tam něco vedlo, odpadní trubka ze střechy. A vrták ji trochu líznul ... nejspíš byla už od kabelovky poškozená.
Jsou to srandy v panelácích. Na tahání elektřiny jsou také pravidla, základní je "vodorovně a svisle ne moc daleko od rohů". Takže vedou napříč zdí ... dost často. Podobně krásně bývají nouzová světla. Ty mají nevýhodu v tom, že když je někdo přeruší, nepozná se to hned.
Co se týče s tim vrtáním děr z chodeb do bytů, tak taky vždy vrtám a půlky mám sevřený a modlim se abych nevzal nějakej kabel. Ideální to je u bytů, který maj to plechový bednění z druhý strany bytu. To se většinou jen u země vrnu přímo do tý stoupačky a je vyřešeno. Občas se pokusim projít společně s koaxem kabelovky, kterej tam byl dodatečně dodělávanej a občas jde kabel procpat společne s elektrikou co jde do bytu z chodby a vyleze se přímo pod škatulí s jističema . . .
No a když už to všechno krásně máš, tak ti zavolá elektrikář, že to máš špatně a koukej si to předělat. Tak tam přiletíš vytočenej na technika a zjistíš, že ty kabely doslova napnuté napříč elektrostoupačkou nejsou tvoje, ale kabelovky. Většinou bývají tak dobře, že se třeba ke svorkovnicím nebo elektroměrům ani nedá bez štípnutí dostat.
Takže se k tomu všemu ještě přidává osvěta elektrikářů, aby rozpoznali UTP od koaxu.
