a je někde napsáno jak dlouho může ten hamák takovým výkonem vysílat, asi nebude že
Navazani jednoho spojeni je obvykle zalezitost jednotek minut, nebot jde o cinnost nevydelecnou, slouzici ke studiu, sebevzdelani atp. Tudiz signaly jsou obvykle na hranici sumu, hluboko pod rozlisovaci schopnosti beznych prijimacu. Nektere digitalni druhy provozu dokonce umoznuji detekci signalu pod sumem. Na to vse ma samozrejme vliv ruseni od jinych sluzeb. Je to primarne zalezitost nahody, kdy se ve stejny cas, na stejnem kmitoctu, potkaji dve stanice, ktere maji zajem navazat radiove spojeni. Tedy se museji zaroven i slyset. Na MW pasmech se nam pocet neznamych rozsiruje o presnou znalost azimutu a elevace anteny. Je to do znacne miry nahoda, vice ci mene ovlivnovana, mimo jine, jevy v atmosfere a slunecni aktivitou, ktere maji primarni vliv na sireni elmag. signalu. Podle toho jakou cast kmit. spektra radioamater pouziva se pak tyto jevy uplatnuji. Jinak je to na KV, jinak na VKV. Samozrejme, ze s rozvojem technologii je to vse snazsi. Napriklad diky softwarove definovanym radiovym technologiim je dnes mozne celkem slusne skenovat prislusny kmitoctovy segment, cimz se pravdepodobnost navazani spojeni zvysuje.
Ale zpet k tematu. Bud jak bud, dalsim elementem ovlivnujicim skodlivost elmag. zareni je vzdalenost exponovane osoby od zdroje zareni. A zde plati neuprosne matematika protoze plati, ze intenzita elmag. pole klesa s druhou mocninou vzdalenosti. Z toho si muzete odvodit, ze daleko vetsi problem pro bezneho smrtelnika predstavuje napriklad mobilni telefon nalepeny na uchu, nez radioamater vysilajici obcas z anteny vzdalene 1km vykonem 1kW. Dale bych si dovolil odkazat na pojmy jako je energie vlny, vyzarovaci diagram, zisk anteny a vyzareny vykon.
