pelirob Aby soud rozhodl, měl by postupovat podle litery zákona, souhlasíš? Podívejme se tedy na literu zákona společně.
Nový Občanský zákoník (dále NOZ) je nadřazen Zákonu o elektronických komunikacích (dále ZoEK). Divil bych se, pokud by tomu bylo jinak. Koneckonců, NOZ a ZoEK v žádném zásadním rozporu nejsou. V rozporu je tak trochu všeobecné chápání toho, čemu říkáme smlouva. Ustanovení NOZ od Oddílu 2, Uzavření smlouvy definuje Návrh na uzavření smlouvy a Přijetí nabídky, přičemž:
§ 1740
(1) Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
Tedy, pokud jsou součástí Návrhu na uzavření smlouvy Všeobecné podmínky a k těmto Všeobecným podmínkám zákazník nemá námitky, k čemuž budeme schopni doložit projevený souhlas zákazníka, není jediný důvod, proč by se měla uzavírat ještě dodatečná papírová smlouva.
Všeobecný omyl mezi lidmi spočívá v tom, že smlouva je obecně brána jako papírový dokument stvrzený podpisy obou stran. Tak to nejčastěji v praxi bývá (*), ale papírová forma není podmínkou. Ani podpisy nejsou podmínkou. Dokonce ani slova nejsou podmínkou, viz:
§ 1756
Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.
Podstatou uzavření smlouvy je tedy Návrh na uzavření smlouvy a Přijetí nabídky tak, jak jej definuje NOZ. Nikoliv nutně papírově, nikoliv nutně stvrzením podpisem. To, že se tak v praxi děje papírově a s podpisem, je pro větší jistotu obou smluvních stran. Proti tomu nic.
Jistě, zákony jsou předmětem interpretace a soud může NOZ interpretovat jinak, než já ve výše uvedených odstavcích. Ale ... nemyslím si 🙂
(*) I ta častost je sporná, protože jakou písemnou smlouvu uzavíráme, kdy jdeme třeba do krámu koupit rohlíky nebo na pumpu koupit palivo? V obou dvou případech jde o smluvní vztah.