Odpověď na dopis
Naše značka
ČTÚ-24 669/2022-610
suchdol.net s. r. o. Blattného 2313/14, Stodůlky 158 00 Praha 5
Vyřizuje / telefon Praha
Ing. XXXXXXXX / 224 004 XXX 2. června 2022
Vážený pane Peterko,
Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) dne 10. května 2022 obdržel Váš dopis čj. Such-1/2022-1 datovaný 28. března 2022, jímž reagujete na dopis Úřadu čj. ČTÚ-13 387/2022-610 ze dne 22. března 2022. V dané věci lze k Vaší žádosti uvést následující vysvětlení.
Dopis ze dne 22. března 2022 pod tímto číslem jednacím byl zaslán do datové schránky společnosti suchdol.net s.r.o., která je podnikatelem v elektronických komunikacích, a obsahoval obecné upozornění na existenci přímo účinného nařízení Rady (EU) č. 2022/350 ze dne 1. března 2022 (dále jen „Nařízení“), kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a z něho vyplývajících povinnostech.
V reakci na Váš dopis uvádí Úřad následující.
Úvodem je třeba konstatovat, že zaslání informace nepředstavuje správní úkon, který by byl podřízen procesním pravidlům podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V případě dopisu ze dne 22. března 2022 se nejedná bezprostředně o výkon veřejné moci, ale o upozornění v rámci principů dobré správy.
Podnikatelé v elektronických komunikacích, kteří poskytují službu přístupu k internetu, případně další relevantní služby potenciálně související s předmětem úpravy Nařízení, jsou povinnými osobami ve smyslu Nařízení. Cílem Úřadu bylo podnikatele předmětným sdělením na povinnosti vyplývající z Nařízení upozornit a zajistit tak informovanost a řádné plnění povinnosti. Úřad přitom povinnost jako takovou neukládá, když tato je určena právě Nařízením jako přímo účinným právním předpisem (viz dále), a zaslaným sdělením pouze upozornil na její existenci. Jak s informací podnikatel naloží, je zcela na jeho rozhodnutí.
Ve vztahu k Nařízení je dána kompetence Úřadu zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v § 15, podle něhož je Úřad pověřen kontrolou dodržování omezujících opatření (mezinárodních sankcí), resp. jim
IČO: 70106975 1/3
odpovídajících povinností, které jsou předmětem Nařízení. V případě, že by Úřad na základě kontroly dospěl k závěru, že dochází k porušování těchto sankcí ze strany povinné osoby, v tomto případě podnikatele v elektronických komunikacích, předá svá zjištění orgánu příslušnému pro další postup, včetně případného uložení pokuty za neplnění povinnosti. Tímto orgánem je opět podle zákona č. 69/2006 Sb. Finanční analytický úřad.
Pro úplnost Úřad doplňuje informace související s danou problematikou. Jak již bylo uvedeno výše, Nařízení je přímo účinný právní předpis, který byl vydán na evropské úrovni a stanoví povinnosti za účelem zavedení omezujících opatření vůči konkrétním osobám. Jedním z opatření je i blokace určitých domén, resp. webových stránek. Povinnost je tedy stanovena i poskytovatelům služby přístupu k internetu přímo tímto Nařízením bez nutnosti přijímání dalších aktů na národní úrovni či možnosti tuto úpravu modifikovat. Pro další informace Úřad doporučuje zhlédnout přehled nejčastějších otázek a příslušných odpovědí RESTRICTIONS ON RUSSIAN STATE-OWNED MEDIA (Article 2f of Regulation 833/2014) zveřejněných na stránkách Evropské komise. Úřad připravil a na svých webových stránkách zveřejnil neformální překlad těchto informací.
Dalším relevantním předpisem je nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/2120, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu. Toto nařízení stanoví pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů. V rámci daných podmínek jsou poskytovatelé služby přístupu k internetu sice povinni nakládat s veškerým provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo narušování a bez ohledu na odesílatele a příjemce, na obsah, ke kterému se přistupuje nebo který se šíří, na používané či poskytované aplikace nebo služby nebo na použité koncové zařízení, avšak z této povinnosti existují již samotným nařízením předvídané výjimky, za kterých není omezení provozu (včetně např. zamezení přístupu k určitým internetovým stránkám) považováno za rozporné s jeho požadavky. Blokování obsahu vztahujícího se k osobám uvedeným v příloze XV Nařízení spadá mezi výjimky slučitelné s ustanovením čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2120. V tomto duchu se tedy nejedná o porušení pravidel síťové neutrality.
Co se týká otázky případného porušení ústavního pořádku a zavádění cenzury, Úřad sděluje, že při vědomí základních ústavních principů v aplikaci nařízení nespatřuje zásah do ústavního pořádku, když se jedná o přímo použitelný předpis EU, který platí v České republice v souladu s Ústavou.
Ke způsobu, jak zamezit v přístupu k jednotlivým webovým stránkám, Úřad uvádí, že existují různé možnosti technických řešení blokování s tím, že nelze plně zabránit jeho obcházení. Vzhledem k tomu, že se jedná zejména po technické stránce o obdobnou povinnost jako tu vyplývající ze zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách nebo zákona č. 378/2007 Sb., oléčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, doporučuje Úřad při jejím plnění postupovat obdobným způsobem a doporučuje tedy blokování přístupu na webové stránky identifikované pomocí domén I. a II. řádu prostřednictvím blokace na DNS serveru poskytovatele služby. Úřad doporučuje využít pro další informace analogicky Metodický pokyn odboru 34 - Státní dozor nad hazardními hrami vydaný k provedení zákona o hazardních hrách. Úřad dále dodává, že odpovědnost za plnění povinnosti dopadá na poskytovatele služeb přístupu k internetu bez rozdílu a nezávisle na tom, zda příslušná technická opatření provedou přímo, nebo prostřednictvím svých velkoobchodních dodavatelů. Ze strany poskytovatele služeb koncovým uživatelům je povinnost splněna, pokud jsou dané webové stránky z jeho sítě, nebo z jím využívané sítě nedostupné.
K Vašemu dotazu týkajícímu se seznamu blokovaných stránek a jeho možnému rozšiřování Úřad uvádí, že Nařízení stanovuje ve své příloze XV pouze seznam právnických osob, subjektů nebo orgánů, jejichž obsah nesmí být na území Evropské unie šířen. Prováděcí předpis, stejně jako konkrétní seznam webových stránek či domén k blokování nebyl na evropské, ani národní úrovni vydán. Neexistence seznamu stránek pro blokování znamená, že je třeba blokovat webové
2/3
stránky, u nichž by bylo možné prokázat, že je jejich prostřednictvím šířen obsah osob, subjektů nebo orgánů vyjmenovaných v příloze XV Nařízení. Úřad nemá k vydání podobného seznamu kompetence, doporučil proto v této situaci podnikatelům provést blokaci minimálně stránek: rt.com, sputniknews.com, sputniknewslv.com, sputniknews.gr, sputniknews.cn a souvisejících domén nižších řádů, jelikož se jedná o stránky prokazatelně se vztahující k osobám uvedeným v příloze XV Nařízení, když tyto stránky byly uvedeny ve veřejném prohlášení BEREC k této problematice. Na otázku, zda lze seznam blokovaných stránek „svévolně rozšiřovat“ lze odpovědět, že pokud se objeví další stránka zveřejňující obsah prováděný právnickými osobami, subjekty nebo orgány v příloze XV Nařízení, platí podle Nařízení automaticky povinnost takovou stránku blokovat, množinu stránek tedy lze rozšiřovat, resp. množina stránek, na něž dopadá Nařízení, může být širší. Co se týče Vámi zmíněných „kompenzací vynucených úkonů“, Úřad uvádí, že Nařízení jako přímo účinný právní předpis je neuvádí, tudíž na ně nevzniká právní nárok.
S pozdravem
Ing. Hana Hankiewiczová
ředitelka odboru regulace komunikačních činností a poštovních služeb
