Čidla NTC 10kΩ by měla mít +- stejné odpory při stejné teplotě (tj. křivku závislosti odporu na teplotě). Teoreticky by měla být standartizována, protože čidla jsou výměnná. Prakticky..se číňanovi nedá moc věřit a záleží jak se mu podařilo ukuchtit směs, ze které je NTC udělané. Pokud je možnost, doporučuji si čidlo koupit u toho, kdo vyrábí termostat, měl by mít čidla aspoň trochu odpovídající nastaveným hodnotám termostatu.
A ještě - při pokusech s čidly - pozor na měření hodnoty odporu. Pokud se používá trvalý proud na měření (levnější multimetr), čidlo se jím nezanedbatelně zahřívá a pak různě lže v závislosti na rychlosti přestupu tepla z/do okolí. U lepších termostatů se teplota měří při krátkých proudových impulsech aby ovlivnění bylo co nejmenší.
Co se týká podlah, tak tam by čidlo v podlaze mělo být nainstalováno tak, aby
- snímalo teplotu podlahy v místě, kde není podlaha ochlazována
- se dalo vyměnit při poruše bez sekání podlahy
- nemělo moc dlouhý souběh vedení s přívodem k topnému kabelu
Prakticky se to řeší tím, že z podlahy k termostatu se natáhne "husí krk", který je v podlaze uzavřený (aby do něj nenatekl beton nebo anhydrit při lití poslední vrstvy) a po zalití se do takto vytvořené jímky čidlo zasune. Ti méně odvážní je do jímky dají hned s rizikem, že po zalití nepůjde vytáhnout a navíc může dojít k navlhnutí přechodu čidlo-kabel v závislosti na kvalitě konstrukce čidla. Známý omyl, že smršťovací bužírka je vždy vodotěsná se tu projevuje zásadně a velmi nepříjemně.
Souběh se řeší jednak oddálením přívodu k topnému kabelu od vedení čidla (i ve zdi), stačí aspoň 5 cm, když už to není doporučených a normovaných 10 cm. A pak také tím, že výrobci termostatů záměrně dodávají čidla s kabelem dlouhým jen 2,5m, čímž případně omezí délku souběhu doufajíce v instalaci bez prodloužení kabelu čidla - doufají v příčetnost elektrikáře a nepřítomnost zedníka, co už to jednou viděl... :-D
Ochlazování místa měření je na delší povídání a pokud už je podlaha hotová, tak místo měření stejně nějde změnit.
