Pojďme si udělat průřez vybranými městy a kraji České republiky a jejich postoji k sítím elektronických komunikací. Sítě jsou řešeny na všech stupních samosprávy. Část subjektů se vydala cestou vlastní infrastruktury. Část cestou kombinované infrastruktury pronájem a vlastnictví. Nejmenší obce jsou zpravidla cestou pronájmu infrastruktury od komerčních operátorů.

Městské sítě

Situace v České republice nabízí řadu příkladů a inspirací ve vztahu provozování městských a magistrátních sítí.

Karviná

Městko Karviná připravuje na roky 2026-2027 metropolitní síť, která propojí 45 budov pomocí 15 km optického kabelu. Náklady 60 milionů korun kryje z 42 miliony dotace z Evropské unie.

Dvůr Králové nad Labem

Přípravy budování metropolitní sítě započaly v roce 2014 přípravou projektové dokumentace k ÚR/ÚS. Koordinací přípravy byla pověřena společnost Vegacom. Dnes městská síť připojuje desítky městský budov a kamerových systémů. Město také nabízí nenasvícená optická vlákna jiným stranám.

Kladno

První optické trasy Kladno započalo budovat v roce 2008. Mezi lety 2010-2012 byla realizována největší část na základě projektu „Optická komunikační síť v ORP Kladno“, který byl financován dotačními zdroji Evropské unie. Síť je využívána pro datové propojení budov, dohledových kamer a zabezpečovacího systému městské policie. Správu sítě zajišťuje městská společnost ICT Kladno s.r.o.

Břeclav

Město Břeclav historicky těžilo z dobrých vztahů s lokálními operátory, jejichž sítě se však kaskádou akvizic staly součástí jediného vlastníka. V důsledku toho se město rozhodlo zabývat projektem komunikační sítě ve vlastnictví města. Drobnou zajímavostí je volba barvy HDPE trubiček, která je výsledkem kompromisu mezi použitými barvami v intravilánu Břeclavi a dostupnou výrobní škálou. Volba tak padla nezvykle na barvu růžovou.

Uherské Hradiště

Metropolitní síť v Uherském Hradišti patří k jedněm z nejstarších budovaných sítí samosprávy. První stavební kameny byly položeny s převzetím sítě bývalého Okresního úřadu. Do roku 2010 již existovala převážná část současné sítě. Zajímavostí je způsob financování, protože síť je finančně soběstačná. Příjmy z pronájmu nevyužité kapacity dostačují k údržbě a rozvoji sítě.

Brno

Optická síť ve vlastnictví města Brna zahrnuje přes 200 km a dvě geograficky oddělená datová centra. Provoz spadá pod městskou společnost Technické sítě Brno, akciová společnost. Síť je budována od roku 2011.

Praha

Na území hlavního města Praha jsou optická vedení v majetku městských organizací, např. Technické správy komunikací a Dopravního podniku hlavního města Prahy. Magistrát pro účely propojení přibližně 200 lokalit aktuálně používá služby T-Mobile Czech Republic a.s.

Jednotlivé městské části aktivně spolupracují s komerčními operátory. Příkladem může být společná aktivita MČ Praha 1 a společností CETIN, Vodafone a Quantcom v roce 2025. V rámci této akce bylo na území Malé Strany položeno HDPE vedení pro FTTH a kompletně předlážděny chodníky v celé šířce.

Krajské sítě

Také na úrovni krajů můžeme sledovat projekty komunikační sítě ve svém vlastnictví. Není to však pravidlem, protože například Jihomoravský kraj žádný takovou iniciativu v dohledné době nechystá.

ROWANet, kraj Vysočina

Krajská síť Vysočiny je nejznámějším a nejstarším krajským projektem komunikační sítě. Spojuje 15 obcí s rozšířenou pravomocí a 180 objektů.

21Net, Zlínský kraj

Síť Zlínského kraje je budována od roku 2013. Zahrnuje 13 obcí s rozšířenou pravomocí a 4 krajské nemocnice. Profiluje se jako celokrajská datová sít pro podporu krizového řízení, integrovaného záchranného systému, pro naplnění cílů e-Governmentu a zvýšení efektivity výkonu veřejné správy.

CamelNET, Plzeňský kraj

Krajská síť Plzeňského kraje byla projektována od roku 2009 a budována od roku 2011. Zajímavostí je vyhlašování dotačních titulů Plzeňského kraje na výstavbou nebo rozšíření metropolitních sítí. Příjemcem takové dotace může být obec na území Plzeňského kraje. Pro rok 2026 je vyčleněna dotační částka 12 000 000 Kč.

Závěrem

Přehled pokrývá vzorek městských a krajských sítí. Přesto je zřejmé, že zájem o komunikační sítě ve veřejném vlastnictví stoupá.