K

kybernet

Pro přenos gigabit Ethernet skrz cca 20m zemní kabel Tcepkpfle (rozvaděč v RD – plotový sloupek) byly využity 2 na sobě nezávislé párové čtyřky kabelu Tcepkpfle, tj. 4+4 = 8 vodičů (každá párová čtyřka Tcepkpfle kabelu obsahuje 2 mírně kroucené páry a je též párově mírně kroucená, je mírně impedančně a kapacitně kompenzovaná pro sdělovací pásmo zhruba 16MHz (tj. zhruba norma CAT3).

Gigabit Ethernet podle norem vyžaduje minimálně kroucený UTP kabel 8 žil CAT5 (pro plných 100m lépe CAT5e dle norem), resp. frekvenční pásmo 62.5 MHz (přenos Gigabit Ethernet se obvykle realizuje skrz 4 kanály modulací 4bits/sec/Hz v každém ze 4 kanálů = 4x4x62.5 =1000 Mbps/sec) – ty normy ovšem platí pro délku LAN kabelu 100m (CAT5e pro pásmo 62.5 MHz je mnohem lépe kroucený a tím i kompenzovaný než CAT3 sdělovací kabely pro pásmo cca 16 MHz).

Doporučuji na každou stranu tlustého Tcepkpfle (v mém případě 100 vodičů 25x4x0.4) připojit nejlépe ohebný LAN CAT5e patch kabel (ev. diskuzi drátky vs. lanka v LAN Patch kabelech tu pominu) s jedním koncovým RJ-45 konektorem - ideálně běžnou zařezávací certifikovanou Ethernet CAT5e KRONE spojkou, nebo napájet 8 drátků cínem na LAN patch kabel a spoje izolovat bužírkou či páskou (nedrží na voskovaném Tcepkpfle - nutno drátky předem odmastit technickým lihem), případně nouzově Scotchlok 3M sdělovacími svorkami, ev. ukončit Tcepkpfle pomocí CAT5e Keystone atp.). Sám jsem použil ve sloupku - nedostatek prostoru - metodu pájení cínem a v rozvaděči v RD certifikovanou Ethernet stíněnou spojku pro 2 LAN kabely + narážecí nástroj KRONE (pozn. - mohou být až 2 takové napojovací tzv. "konsolidační body" na jednom 100m kabelovém úseku LAN CAT5e kabelu - dle norem..)

Pozn.: Pokud využijeme pouze 1. (první) párovou čtyřku Tcepkpfle dle popisu níže (jen 4 vodiče Tcepkpfle), získáme klasický 100Mbps Fast Ethernet spoj (4 vodiče CAT5e UTP LAN kabelu pak mohou zůstat v konektoru RJ-45 jednoduše nezapojeny – tj. modrý a hnědý kroucené páry) – ale je určitě lepší zapojit Ethernet trasu „standardně“ jako běžný UTP gigabit Ethernet patch LAN kabel se dvěma RJ-45 dle normy T568B - už i kvůli různým PoE normám. A mimochodem 100Base-TX Fast Ethernet používá každým směrem jen 1 kanál a tudíž vyžaduje 31.25 MHz a také CAT5e (ten vyhovuje do 100MHz na 100m - tedy i pro 2.5 Gbps Ethernet a okolo 20-30m zvládne i 10 Gbps Ethernet).

Je také třeba obecně počítat s ev. PoE problémy (pokud je tedy použit malý 0.4 průměr drátků v kabelu Tcepkpfle nebo SYKFY) pro delší vzdálenosti a pro vyšší PoE výkony (tam je asi fajn použít CAT6 AVG23 nebo silnější drátky).

Nyní už k vyzkoušenému zapojení kabelů pro Gigabit Ethernet přes 20m Tcepkpfle:

Párová čtyřka Tcepkpfle č.1 žíly:
a) bílý
b) řídící (modrá, oranžová, zelená, hnědá, šedá…)
c) tyrkysová
d) fialová
Párová čtyřka Tcepkpfle č.2 žíly:
a) bílý
b) řídící (modrá, oranžová, zelená, hnědá, šedá…)
c) tyrkysová
d) fialová

Pozn.: Párové čtyřky se od sebe liší jen v barvě řídící žíly „b“. Žíly „a“+“b“ plus „c“+“d“ tvoří 2 kroucené páry a dohromady kroucenou párovou čtyřku (mění se jen barva žíly „b“). Nepoužívejte nekompenzované (spolu nekroucené) páry ani páry z různých párových čtyřek - nebude to totiž fungovat ani na těch 20m !!!

LAN kabel Cat5e žíly řazeny dle PINŮ RJ-45 (norma T568B) + spojené žíly Tcepkpfle:
PIN 1) bílá-oranžová + 1. párová čtyřka (bílá = párový pár 1 - žíla „a“)
PIN 2) oranžová + 1. párová čtyřka (šedá - nebo jiná řídící barva = párový pár 1 - žíla „b“ )
PIN 3) bílá-zelená + 1. párová čtyřka (tyrkysová = párový pár 2 - žíla „c“)
PIN 4) modrá + 2. párová čtyřka (bílá = párový pár 1 - žíla „a“)
PIN 5) bílá-modrá + 2. párová čtyřka (modrá - nebo jiná říd. barva = párový pár 1 - žíla „b“)
PIN 6) zelená + 1. párová čtyřka (fialová = párový pár 2 - žíla „d“)
PIN 7) bílá-hnědá + 2. párová čtyřka (tyrkysová = párový pár 2 - žíla „c“)
PIN 8) hnědá + 2. párová čtyřka (fialová = párový pár 2 - žíla „d“)

Na cca 20m po tom s velkou rezervou (danou dalším LAN patch 20m kabelem CAT5e + Eth. spojkou od sloupku zpět do RD k mému PC) rychle běžel gigabit Ethernet včetně aplikací. Ono to dokonce zprvu běželo gigabit Ethernet i se 4 LAN patch kabely, z čehož 2 krátké patche byly na drátky Tcepkpfle velmi provizorně připojeny pouhým odizolováním a kroucením v ruce. Takže předpokládám to nějaké rezervy jistě má. Původně jsem FAST Ethernet 100Mbps zapojoval přes Tcepkpfle trochu jinak, pro Gigabit Ethernet jsem si to normalizoval dizkuzí s AI. Nezapomeňte si stáhnout Tcepkpfle normu a barevné značení párových čtyřek a jejich řídících vodičů (je totiž třeba z barevných obrázků prvně OK pochopit, jak jsou párové čtyřky konstruovány a které vodiče spolu kompenzovaně krouceny jako páry uvnitř čtyřek). Nic extra složitého na tom asi není. Snad to pomůže...

iTomB Naneštěstí tvá neznalost je očividná a patrně si to musíš vybíjet animozitami. Já se k tomu snižovat nehodlám. Takže se to pokusím uvést na pravou míru, nikoliv podle dojmů, ale podle skutečnosti. Mimochodem sdružení, které působí v internetu, jsem uváděl jako podporu toho, že internet je plný spolků a sdružení a neměl to být argument kdo co platí, nebo neplatí. Špatně konotuješ

1) Zájmová sdružení, která mají za členy organizace / subjekty, nikoliv fyzické osoby, nebyla nikdy osvobozena od dani z příjmů za členský příspěvek. Proto platí CESNET NIC.CZ atd. Zákon pravý, že spolky co sdružují členy (fyzické osoby), jsou osvobozeny od daně z příjmů z platby za členský příspěvek.
2) DPH spolky začaly platit v momentě změny zákonů o DPH, tuším od roku 2019. Změnil se zákon, spolky začaly odvádět DPH. Ale o DPH daný spor není, jen ty ho občas vytáhneš na podporu argumentu, jakou měli komerční "připojovatelé" nevýhodu.

Tvrdit tady, že spolky něco měly platit a neplatily dle zákona je zcela mimo. Ukaž mi prosím ten zákon, který spolky porušují.

Spor o který tu jde je to, zda budování sítě / internetu a poskytnutí možnosti se členům spolků k síti / internetu připojit, je podnikání či nikoliv. Zda internet je komodita, kterou mohou provozovat a budovat je komerční subjekty a stát. Protože podnikání ve spolku jako primární cíl je nezákonné.
Myslím si, že Internet není komodita a není jen komerční, nebo státní a sítě, které tvoří internet, byly a jsou jak komerční, státní, soukromé (ve smyslu jedné osoby), tak i spolkové. Z toho vyvozuji, že pokud je něco špatně a pokud tu někdo nadává na spolky a stěžuje si, jaký je komerční poskytovatel chudák, pak byste měli spíše nadávat na zákony a zákonodárce, kteří to umožnili, nikoliv na spolky, které sdružují fyzické osoby a řídí se také zákony.

Osobně mne tato snaha ze strany FU připadá jako snaha "komercializovat" internet a děsí mne to nejen z podstaty svobodné a bezproblémové výměny dat mezi sítěmi, ale i s ohledem na síťovou neutralitu, jako se to stalo v USA.

Internet (síť sítí) jsou vzájemně propojené sítě, které spolu komunikují pomocí protokolu TCP/IP. O každou síť se někdo stará, firma, stát, spolky, klidně i soukromá osoba atd. V tom asi nalézáme schodu že?

Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, tak pravý Ústava.

Pak tu máme zákon o spolcích, kde účelem spolku mohou být vzájemně prospěšné cíle, tedy společné aktivity zaměřené jen na členy spolku.

Další zákon pravý, že členské příspěvky jsou od daně osvobozeny.

Takže když máme spolek, ve kterém se sdružují občané za účelem třeba přístupu na internet, tak díky tomu, že se sdruží získávají lepší podmínky, než kdyby to řešil každý po své vlastní ose. A od toho spolky jsou a je to zákonné. Pomocí členských příspěvků udržují, rozšiřují a vylepšují svůj zájem. A jejich zájem je přístup do "sítě sítí".

Spolky ze své podstaty nevytváří zisk, ten je opět vracen do sítě, či je ponechán na účtech spolku jako rezerva pro větší projekty, například kopání do země a pokládky.

Dalším znakem je samospráva, kdy členové mohou volit a být voleni a mohou měnit cíle a směřování. Prostě mohou se zapojovat. Je to jejich právo, nikoliv povinnost.

Dalším znakem je jednotný členský příspěvek bez ohledu na čerpání a kvalitu členských výhod v daném místě.

Myslet si, že členové zájmového spolku musí tahat například kabely a kopat díry na pokládky trubek aby prokázaly aktivitu je liché. Aktivita členů ve spolku se měří tím, jak využívají členské výhody, pro které byl spolek založen a provozován. Stejná analogie se dá najít i u jiných spolků, které nemají nic společného s internety. Například půjdu na brigádu a odpracuji X hodin a dostanu povolenku anebo si tu povolenku koupím. A takto to funguje u X dalších spolků mimo internety. I členové spolku, kteří se zapojí do údržby a rozvoje spolku dostanou odměnu. Princip je stejný. Z mého pohledu i člen, který využívá sítě spolku ke komunikaci tj. internet a platí členský příspěvek je aktivní, páč ten jeho příspěvek pomáhá spolku v údržbě a v rozvoji. Takže kolik je aktivních členů? 38 000 Je milné se domnívat že spolky musí dělat vše svépomocí. Samospráva a svépomoc jsou dva odlišné pojmy.

Pokud někdo vnímá spolky jako svoji konkurenci, a já to chápu, je třeba vynaložit snahu na změnu zákonů. Rozhodně se nedá tvrdit že zájmové spolky zákony obchází. Tomu tak není.

Argumentovat, že spolky a sdružení nemají v oblasti internetů právo na existenci je lichá představa. Struktura sítě sítí jasně ukazuje, že spolky a sdružení jsou historickou a velmi důležitou součástí internetu jako takového a sdružují vlády, soukromé organizace i spolky a sdružení.

ICANN - je sdružení
RIPE - je sdružení
NIC.CZ -je sdružení