• Hardware

  • Router a jiný hardware vhodný pro Antarktidu

HW - jednoznačně průmyslové provedení. I tak může být potíž se startem za mrazu, provoz už jako takový problém nebývá. Myslím, že i některý Mikrotik by to zvládl.
Co se týká kabeláže tak PE v takovém mrazu při pokusu o ohyb nejspíše popraská. Doporučil bych kabel PU, třeba LAPP:
https://lappczech.lappgroup.com/produkty/online-katalog-e-shop/systemy-datove-komunikace-pro-technologii-ethernet/industrial-ethernet-cat5-5e/kabely-pro-vysoce-flexibilni-pouziti/etherline-cat5e-fd.html ,
pak třeba existují PU patchcordy: https://docs.rs-online.com/ac57/0900766b816633d2.pdf nebo i Belden něco takového dělá, myslím i v Cat6. Ale je to všechno drahé jak potvora a špatně dostupné. Třeba ten Belden jsem musel kupovat po 500m, míň mi tady v ČR nechtěl nikdo prodat. Ale PU mám vyzkoušené v cca -30°C včetně konektorů a funguje to. Je to i UV odolné.

Co se týká toho hw - nebylo by řešení osadit tu technologii do nějakého termoizolovaného boxu? Nemyslím hned rackovou skříň s tepelnou izolací (je to drahé a hlavně těžké - drahá doprava), ale buď třeba polystyrenový box (například https://www.suchy-led.cz/termoboxy/epp-termobox-80l/), nebo něco jako vykuchanou mrazničku?
Ono by se tam dalo před spuštěním zařízení zatopit třeba rozvaděčovým topným tělesem a pak už si ta zařízení budou topit sama. Zahřátí stačí například na -5°C až 0°C. Pak už není problém se startem téměř u ničeho. Jen jsem vyzkoušel, že lepší je napájení DC, zdroje AC se v mrazu občas chovají divně.

Jinak by mne zajímalo, jak se v takovém mrazu řeší třeba záložní baterie? Když pominu, že je má někdo u sebe ve spacáku :-) Já jsem nevymyslel nic lepšího než klasické kapalinové alkalické akumulátory, ty jsou schopny i v -30°C obstojně fungovat. Ale cena je závratná, musí být ve svislé poloze a potřebují údržbu (v těch -30°C skoro žádnou, pokud se naděje něco nekalého s nabíjením). Ovšem životnost je taky závratná - běžně 30 let a víc.

Ještě mne napadlo: pokud by se mělo řešit třeba AP, tak jej uzavřít třeba do PE sáčku spolu s pytlíkem silikagelu a to celé pak zas to toho termoboxu? Je to malé, lehké, vlhkost pokud by se vůbec dostala dovnitř k AP požere ten silikagel. A kdyby náhodou bylo potřeba, tak termobox lze provrtat třeba tužkou :-) Vím, že to zní strašně amatérsky, ale vědecká základna není vojenský kontejner - je potřeba to mít levné, opravitelné a lehké s malou spotřebou energie.

    zdeneksvarc změnil název na Router a jiný hardware vhodný pro Antarktidu .

    mtw baterie bych volil NiCd, sice jsou údržbové ale mají dobrej rozsah teplot, jinak zajímalo by mě jaké jsou vůbec možnosti elektřiny na takové stanici, pokud elektřina není problém tak bych volil ten klimabox s topením a potom bych HW neřešil....

        ludvik Bacha na to, provozni teploty maji LiFePO4 mozna od -20 ale nabijeci rozhodne ne.
        U techto druhu baterii se doporucuje nabijeci teplota alespon +5, pod 0 se vubec nedoporucuje nabijet, dochazi k trvalemu poskozeni baterie.

          Tomu tedy nerozumím. Provoz akumulátoru znamená vybíjení-nabíjení. V každém případě se lépe topí, než chladí, stejně bych to asi nikdy nedělal tak, aby tam takový mráz vůbec byl.

          https://liontron.com/en/technology/ Vyrábí dokonce samotopící ...

          Jedoduse, baterie muze byt podchlazena az na onech -20 a muze byt v nizkych teplotach i vybijena bez toho aby doslo k poskozeni.
          Ovsem nabijeni baterie je v nizkych teplotach silne omezeno (je treba dramaticky snizit nabijeci proud) a pokud to neni dodrzeno tak dochazi k trvalemu poskozeni.
          Obecne se tyhle baterie vubec nedoporucuje pod 0 nabijet.
          Treba zde kratce vysvetleno.

          okoun
          Samozřejmě nic jiného než kapalinové NiCd nebo v nouzi i NiFe (to už se snad ani nevyrábí...) ani nejde použít. Nemá problém ani s nabíjením při teplotě -30°C.
          Ty bláboly výrobců, že nějaká Li technologie může fungovat v mrazu nelze vůbec brát vážně. A o nabíjení ani nemluvím. S tím má problém i Pb baterie a ta je o kus odolnější než jakékoliv Lithium.
          NiCd 12V/300Ah ovšem vyjde +- 70 000,- Kč, když chci něco pořádného.

          Pak by se daly použít ještě jednorázové baterie, které by se nastartovaly v případě průšvihu. Ale tam je cena podobná a při startu to musí být taky nad 0°C.

          Obecně ale mám ten názor, že baterie na takové lokalitě musí být schopné přežít cokoliv i vybití na 0V a následné nabití po půl roce. Jinak jde o život - zde se nehraje na kompromisy. Energii třeba z benzínového generátoru nebo i FV panelů (při dobrém počasí) vždycky nějakou na chvíli budou mít. Ale ty baterky se toho musí dožít v pořádku. To právě ty NiCd splňují. Ale zelení magoři to dostali do stavu, že kadmium je sprosté slovo a baterky jsou i proto pekelně drahé. Že z nich nic neutíká a jsou 100% recyklovatelné, mají životnost desítky let..to už těm poťapům nedochází. :-(

              mtw jako je sice fajn, že jsou 100% recyklovatelné ale musí také k té recyklaci vůbec dojít 🙁

              • mtw replied to this.

                  okoun
                  To ale dochází..a pokud ne, není to chyba baterie ale obsluhy. Nebo prodejce, který včas nenabídne novou baterii.
                  Potíž je ale v tom, že po těch 30 a více letech už nová obsluha vůbec netuší, co je to za baterie a v mnoha případech ani netuší, že je někde má (protože pořád fungují) - toť má zkušenost.

                  Spíše bych se vrátil k tématu: Kde se bere napájení pro takovou antarktickou stanici? Že by ...ten hnusný, špinavý, všemi vysmívaný, ale nepostradatelný...diesel? :-)
                  Pokud ano, tak jistě budou mít i nějakou zateplenou místnůstku kde bude trůnit ON aby měl teplotní komfort..a jistě by se tam vešel i rack na datovou technologii?

                      Pokud pominu, že se tazatel zeptal a dál nevyjádřil, křišťálová koule nic neukazuje, tak minimálně píše že nebude elektřina, ne že to chce zálohovat.
                      Nepište jak dlouho, ale na test by možná mohl sehnat kontakt v mrazírnách, nebo i doma v mrazáku.
                      Nepište, jestli tam technologie bude sama v kontejneru sbírat data, nebo tam někde poblíž bude polárník, který dokáže kus za kus vyměnit ......

                        Díky všem za informace.

                        justme
                        Zvažuji Mikroexpo, že bych se otočil. Nebudeš náhodou tam? Jinak budu na to myslet a ozval bych se, jak pojedu do Prahy.

                        mtw PU patchcordy zní jako cesta. Kabely budou v zemi, která se ale hýbe (permafrost). Tedy PE nebude cesta, díky.

                        Rack (box) - určitě to chce zainvestovat. Zkušenosti, tipy na dodavatele s izolovaným rackem? Nepotkali jste již hotové řešení, kde by se dal celý rack předehřát, třeba i dálkově?

                        jan2 Na stanici 1x ročně je možnost servisu, mimo stanici v závislosti na počasí.

                        mtw napájení je primárně pomocí FVE

                        Baterie je téma samo pro sebe, očekávaně je životnost prostě nižší. Výběr baterie pro osamocený malý box se solárem, čidli, s odesíláním dat, který by měl jet několik let bez zásahu bude kumšt.

                        Nesetkali jste se s řešením kondenzace - zalít DPS nevodivým materiálem?

                                  senkyrik_marek Na mikroexpu budou urcite kluci z Proficommsu. Maji v nabidce prumyslove switche od nekolika vyrobcu. Mozna by se hodilo se zastavit i tam 😉
                                  Podpora od kluku super.

                                    Mrkni na síťové prvky metel.eu - za nás spokojenost a je to průmyslové řešení. Navíc podpora je super!

                                    1) Kabely - můžu doporučit LAPP kabel nebo HELUKABEL, mají v nabídce kabely pro petrochemický průmysl a při odběru po balících jednotkách to není ani nijak astronomicky drahé. Na stránce LAPP je online chat zeptejte se Karla - velice schopná technická podpora.
                                    Pak je ještě jedna zásadní zrada - minimální teplota pro pokládku kabelu. Týká se hlavně kabelů pro pevné uložení. Pokud se s kabelem manipuluje při nižší teplotě, tak dochází k poškození izolace a vnější izolace může poměrně rychle rozpraskat.
                                    Pak je ještě dobré pořešit vývodky a přechodky do rozvaděčů - pokud je kabel namáhán na tah, tak má tendenci praskat u vývodek. Nakonec je dobré ošetřit rozpletené konce kabelů proti vnikání vlhkosti - smršťovací bužírka s lepidlem.

                                    2) U té elektroniky mám zkušenost z testů z klimatické komory, že u běžné elektroniky s rozsahem -20°C až 85°C je problém:

                                    • napájecí zdroje, normální elektrolytické kondenzátory zamrzají právě kolem -20°C. Některé síťové zdroje mají tendenci cyklovat, dokud se nazahřejí - můžou odpravit připojené zařízení. Nebo mají podstatně větší zvlnění napětí na výstupu.
                                    • občas je problém se startem procesorů. Důvod jsem nezkoumal. Řeší se to předehřátím a startem při vyšší teplotě.
                                    • rozhodně doporučuji otestovat starty v klimakomoře. Do -20°C jsou komory dostupné za poměrně levné peníze. Na nižší teploty za rozumnou cenu má vybavení zkušebna VYRTYCH.

                                    3) Ochrana proti vlhkosti. Do PM můžu hodit kontakt na člověka, co umí/uměl sehnat ruský lak na vojenskou elektroniku. Po nalakování už to nikdo neopraví, ale neublíží tomu snad nic.

                                      senkyrik_marek

                                      Pokud se zem hýbe, je potřeba to dobře promyslet. PU je dobré v tom, že nekřehne, ale má i své chyby.
                                      Termoizolovaný rack do těchto podmínek bude nejspíše zakázková záležitost. To co se v ČR nabízí je "termoizolované" tak, že v těch teplotách co jsou požadovány by to do půl dne zmrzlo - pokud tam nebude 1kW ztrátového tepla. Předehřev není problém, i dálkově nebo programovatelně. Otázka je jestli na to bude dost energie = jak dobře ta věc bude tepelně izolovaná.
                                      Co se týká baterií - existuje leccos. Otázkou je jaké podmínky budou k dispozici v provozu. Dá se uvažovat i o bateriích pro vojenské účely, ale zase je to otázka těch provozních podmínek.

                                      Kondenzace se dá řešit zalitím DPS. Ale ne vše jde takto zalít a to jednak z důvodu VF vlastností zálivky a také z důvodu mechanických, elektrických a chemických vlastností při extrémních změnách teploty. Mám vyzkoušené hmoty, kterými se zalévají části desek do řídících jednotek ve stíhačkách (zjednodušeně řečeno...) Je skoro neuvěřitelné jaké vlastnosti mají, ale i tak se na všechno nehodí.

                                      Zmiňovaný ruský lak také znám, je to použitelné, něco podobného dělají Francouzi. Ale je tam potíž s pronikáním molekul vody při prudkých změnách teploty elektroniky. Musel by se vyzkoušet v konkrétní aplikaci...

                                      Klimakomora na test je dobré řešení, ale nejpodstatnější je dobré zadání požadavků se zvážením možností, které na lokalitě budou- to je asi na delší debatu.

                                        selic

                                        souhlasím s vyjímkou: ta smršťovací bužírka s lepidlem při -30°C na jakémkoliv ohebném kabelu (tedy ohebném při -30°C) nebude nijak závratně těsnit. Bude tvrdá jako kámen a lepidlo se odlepí od pláště kabelu při sebemenším pohybu.

                                          Pánové, díky za tipy a rady! Za mě můžeme téma uzavřít.
                                          Budu mít ještě pár dotazů, tak se ozvu do PM.

                                          📡 Telekomunikace.cz