bastl řešení: profouknout nebo provléct ke stávajícímu kabelu nový kabel. Jak tu píse kolega: je to reláně poslední kabel v té chráničce. Když se něco po... i třeba v budoucnu, tak to bude nechutná operace trvající rozhodné déle něž pár hodin.
slušné řešení bez výpadku: natáhnout podél chráničky provizorně jakýkoliv kabel, v místech kde je zakopáno tak jen třeba do kopoflexy položené na povrchu. Provoz přepojit na tento provizorní kabel. Z chráničky vyfouknout starý kabel, zkalibrovat, zafouknout svazek mikrotrubiček a do nich co je potřeba. A nechat si tam rezervu jak v počtu vláken, tak v prázdných tubičkách. Když se něco po... nebo se bude rozšiřovat tak do prázdné trubičky doufouknout nový kabel a jede se.
Na mode-condition patche bych se vykašlal - dnes běžně existují SFP, které jedou 1Gbps na MM i SM vláknech 2km.
Když je velká krize, je dost optického výkonu a MM vlákno není dlouhé, tak dokonce i SM SFP jedou na MM vláknu (vím, je to strašná prasárna, ale vysvětlit debilnímu památkářovi, že sdělovací kabely nesmí být zazděné...). Mám vyzkoušeno na 400m trase.
Pokud by se mělo něco nového natahovat mimo, tak rovnou natáhnout svazek rozumných (vnitřkem aspoň 8mm) mikrotrubiček po celé délce, co je venku dát do UV odolné chráničky a do země zakopat taky v pořádné chráničce. A nechat dožít původní kabely ve 40mm HDPE, vedle toho v klidu udělat novou trasu a je vystaráno na dlouho a bez odpojování.
Natáhnout nový kabel s vlákny jen pro jednu technologii (počet vláken) je na zastřelení za úsvitu...