Testovat zařízení na stožáru s PŘIPOJENOU ANT a S nebo BEZ nějakého dodatečného stínění je dobrý pokus v tom smyslu, že lze zjistit jestli to konkrétní provedení stínění v té konkrétní situaci v "NĚČEM" pomůže nebo ne.
Vůbec to není správná metodika, která by měla sloužit k objektivnímu otestování kvality provedeného stínění zazízení - ať už dodatečného nebo továrního.
Stále se tady až na vyjímky míchají hrušky a jablka...
Je důležité dělat rozdíl mezi tím co ovlivňuje přijímač:
A) přímo přes RF trasu - tedy přes konektor
B) nepřímo - tedy RF "průsaky z boku" buď jako rušení z a do mezifrekvence (IQ složky) v řádech desítek až stovek MHz, příjem/vysílání v pracovním pásmu přes kousek nestíněného vedení na plošném spoji jak bylo už uvedeno, atd...
Dodatečné stínění neřeší bod "A" (od toho jsou tu jiné prostředy které mají za úkol filtrovat vstupní/výstupní signál) ale má se postarat o vše ostatní ("B").
Takže veškeré testování dodatečného stínění má význam pouze tehdy pokud:
1. je prováděno v reálných podmínkách
2. je RF vstupní/výstupní konektor ZATÍŽENÝ REÁLNOU ZÁTĚŽÍ a není jen tak otevřený (nehledě na to, že hrozí destrukce PA TXu)
3. je proveden opakovaný scan pásma testovaným zařízením před a po aplikaci stínění
4. je dosaženo při opakování tohoto testu stejných výsledků - tedy je vyloušena náhodnost výskytu jiných vlivů
Bez použití reálné zátěže je veškeré pokusování bezpředmětné.
Co se týče zobrazených grafů ACPR (Adjacent Channel Power Ratio), tak Cisco má oproti běžně používaným zařízením (a běžně dostupným zařízením) ukázkovou masku.
Intermodulační produkty patrné na bocích hlavního laloku bývají mnohdy především u použitých vyšších výkonů mnohem výraznější.
Co už z grafu není patrné, jsou intermodulační produkty pod úrovní zobrazeného šumu. Tyto intermodulační produkty na vzdálenějších kanálech (než jsou přilehlé sousední kanály) jsou také měřitelné, ale je to měření mnohonásobně náročnější.
Tyto rušící produkty tam jsou ať chceme nebo ne. Dají se řešit pomocí filtrace (při vysílání).
