je jedno v jakym stavu ta baterie je. 7Ah baterie má maximální povolenej nabíjecí proud tušim něco kolem 2A. Všechno nad tim překračuje maximální absorpci gelu a baterie jde do kopru. Víc kapacitní baterie maji lepší absorpci díky větší kontaktní ploše elektrod s gelem.
No však právě, ais si nerozumíme. Já psal, že bez toho omezovače to nejde použít pro malý baterky, jen pro velký:
Příklad: zdroj 10A, spotřebiče 5A -->zbyde 5A pro baterku. Pokud je tam 50Ah baterka, tak je 5A nabíjecí proud naprosto v pohodě. Pokud je tam 7Ah, tak 5A je už moc. Vzhledem k tomu, že si ten zdroj drží opravdu přesný napětí (nastavil jsem 13,75V při zátěži asi 1A a při 10A tam bylo zase 13,75V, takže super tvrdej), tak i do té malé baterky zezačátku poteče těch 5A - tím se jí hodně sníží životnost. Další problém je že bez toho omezovače se neodpojí baterky při podvybití - ale tam by stačil teoreticky nějakej ubastlenej obvod - zrovna jsem si jeden vyráběl a součástky byly tak kolem 15kč. Jednoduchý zapojení se zenerovou diodou, PNP tranzistorem, pár odporama a MOSFETem. Když se tam dá MOSFET s malým odporem, tak ani při 10A na něm není žádnej velkej úbytek.
jinak k velkým baterkám - samozřejmě že jdou dobít klidně 0.5A. Problém co měli lidi asi na mysli je ten, že to olovo nemá moc rádo když stojí vybitý. No a nabíjení 100Ah baterky třeba 0.5A je skoro stání ve vybitým stavu...takže ta baterka může trochu trpět, protože než se napětí dostane nad bezpečnou hranici kolem 12,5V, tak to bude trvat nějakej ten den. Ale nemyslím si že je to problém. Osobně jsem měl hodně podvybitých baterek co byly nechný ve vybitým stavu pár dní a stačilo je nechat na těch 13,7V a měly zase po čase původní kapacitu. Často se u zasulfátované baterky můžete setkat s tím, že při připojení na napětí do ní neteče moc velkej proud a až časem se zregeneruje. Tahle "regenerace" se vlastně děje automaticky, protože po většinu času ty baterky jsou připojený na tom plným napětí. U standby použití nemá sulfatace až takovej význam - největší zabiják standby baterek je koroze kladné mřížky, kde se postupně materiál držící fyzicky tu mřížku pohromadě rozsype a ztratí to kontakt. Sulfatace bývá největší problém u autobaterek (nedobije se doplna + je z ní odběr třeba několik dní, takže napětí ještě klesne...).
Taky jsme ještě někde četl, že se doporučuje použít elektrolyt s nižší hustotou (víc naředěná kyselina) - baterka by měla mít větší životnost, protože jak sulfatace tak koroze se zpomalí. Za cenu vyššího vnitřního odporu (což u zálohy pár mikrotiků nehraje roli - to má smysl řešit jen u toho auta) , nižší kapacity a mrazuvzdornosti. Taky pokud se baterky provozujou ve vyšších teplotách, tak by se měl použít zředěnější elektrolyt a niší nabíjecí napětí.
K tomu zdroji AD: jak je tam řešený nabíjení? není to prostě jen výkonovej odpor připojenej paralelně k výstupnímu napětí? hodně zdrojů to takto dělá, aby se omezil proud do baterky. V případě připojení velkýho aku by mohlo stačit ten odpor vyměnit/přidat paralelně další (samozřejmě za předpokladu že ten zdroj dokáže dodat dostatečnej proud v nejhorším možným scénáři - tzn vymlácená baterka + proud do všech spotřebičů.
K těm měničům - nevím jak moc kvalitu potřebuješ, ale třeba na ebayi jsou občas zajímavý věci.
Mám jeden takovejto http://www.ebay.com/itm/DC-DC-Converter ... 257219f741
Pěkná věc, možná bych jen vyměnil kondenzátory za nějaký značkový.
Pak ještě dobrý jsou tyto: http://www.ebay.com/itm/271011263888?ss ... 1439.l2649
Jeden používám jako měnič pro notebook, abych jej mohl napájet z čehokoliv a co jsem měřil, tak má účinnost opravdu kolem 95% jak borec píše, takže dobrý. (ale je jen do 25V)...když se rozhlíneš, tak tam najdeš kupu dalších snižovacích nebo zvyšovacích měničů.
