Pokud chces dostupnost XX.xxx %, musis spoj dimenzovat na srazky az YY.yy mm po prumernou dobu ZZ.zz minut.
Ano tak to je myšleno, lze to říci i tak, že po dobu x minut (nebo x procent celkového času) z tabulky lze v našich končinách očekávat srážky o intenzitě minimálně yy, jedná se o kumulativní distribuční funkci. Aby se v tom dalo dobře orientovat, tomu odpovídá "nedostupnost" v % času roku, resp. počet minut. Dostupnost jsem si tam dal jako doplňkový jev, ten zajímá naopak ty, kteří si počítají dostupnost služby, nedostupnost+dostupnost=100% času.
Prakticky to lze ilustrovat na následujících grafech z měření na měřné trase v Praze mezi Strahovem a Roztyly (9.3km) na spoji v pásmu 38GHz.
Kumulativní graf intenzity deště je následující:
a tomu odpovídá příslušný útlum na trase spoje:
Je krásně vidět, jak obě věci spolu korelují, nicméně je i dobře vidět, že ačkoliv lokální intenzita deště přesahovala i 100mm/h, tak nepršelo po celé délce trasy se stejnou intenzitou, protože pak by celkový útlum trasy nebyl "jen" 40dB/10km, ale musel by být větší. To je vše ve shodě s teorií. Jinak práce pochází z Testcomu (ČMI), kde se těmito problémy zabývají už leta a mají reálná naměřená data z různých tras, která se poskytují zpětně ITU pro zlepšení modelů v doporučeních k profesionálnímu návrhu spojů. V každém případě doporučení ITU neposkytuje model pro odhad, jaké srážky se budou vyskytovat s pravděpodobností menší než 0.001% roku.
Jinak koho to zajímá, tak celý článek je tady http://mujweb.cz/ok1vaw/kvicera1017.pdf , je tam i hezké porovnání modelů ITU s naměřenými daty, a je i vidět, že pro velké intenzity model ITU (i když starší verze doporučení) vychází pesimičtěji, než dané konkrétní měření.
Díky za otázky, zdraví,
Vojta.
