Netuším co nás vede k té nenávisti ke spolkům.
Rozhodnutí velké části nás co tu jsme bylo jasné, buď budeme budovat něco svého (SRO).
Nebo budeme stavět něco komunitě (sdružení, spolek) ale s tím, že nám to nikdy patřit nebude.
U spolku není běžné, že to člověk na důchod prodá a 20 let práce přemění třeba na chatu u moře.
V samé podstatě, i velká část SROček je členy nějakého sdružení, např. NIX.
Nemalá část nás vyrůstala třeba jako skauti, v pokročilém věku někoho třeba oslovila myslivost nebo rybaření.
Je důvod k likvidaci spolku, že činnost kterou vykonává se postupem času stala běžným účelem podnikání?
Nebylo by více férové, kdyby stát jasně určil pravidla, například úpravou zákona, kde by bylo jasně napsáno, zda členské příspěvky podléhají dani či ne ?
Před patnácti lety jsme byli rádi, že nemusíme vytáčet dial-up a s tím nám pomohly podobné spolky, které doplnily v té době nefunkční telecom.
Vydávaly se oslavné články o tom, jak si komunita buduje vlastními silami výrazně lepší síť než byla dostupná komerčně (i když se to plácalo v podstatě z ničeho), lidi to nutilo spolupracovat, což by mělo i pro dnešní roztříštěnou a sobeckou společnost dost ozdravný efekt.
Postupem let se však nálada ve společnosti změnila směrem, kdy si vše zaplatíme, nemáme důvod spolupracovat a někdy i do stavu kdy si dělají lidé naschvály.
Často je pro "dnešního" člověka problém pochopit, že někdo něco dělá dobrovolně, jen pro to, že ho to baví nebo je to prostě potřeba.
Úspěchy některých spolku netkví v tom, že neplatí daně (ono kolik daní si vezmete na subjektu, který každý rok z principu začíná a končí s 0) , ale spíše o motivaci lidí něco vybudovat, bez ohledu na svou odměnu.
