Pěkné, u toho parkovacího baráku musela ukápnout slza i hodně otrlému pojišťováku (zvláště, pokud v jeho ročním bonusu je i pojistka tohoto baráku)....
Nu, tohle bych na EV neházel, dle toho článku možná i jen nabíjel aku ve smém benziňáku, aby ráno nastartoval.
Ale u takového objemu, tak je už jedno, zda v tom stojí benzín nebo baterkáč. Tam začne být podstatný rozestup mezi vozy a jejich počet. Např při rozestupu osobáků 0,8 m a více se už uvádí, že nedojde k přenosu požáru na další vozidlo v rozumném čase. On ten barák také moc nevydrží, běžný konstrukční beton začne ztrácet pevnost někde po vyhřátí na 500°C, ocelová výztuž už při 300°C (za studena válcovaná, za tepla válcovaná od 400°C).
Jo, baterka se zapálí hůře než benzín. Také hoří méně často, obvyle se ty statistiky dávají, že bezínové auto hoří po přepočtu na ujeté km 10x častěji než čisté EV. Katastrofa jsou hybridy, ty hoří nejčasteji. Ještě častějí, než benziňáky - inu kombinace všeho nejhoršího v jedné plechovce.
U EV je problém ten požár aku, pokud k němu dojde, zkrátka už to nejde snadno uhasit. Benzíňák uhasíte pomocí hasicí plachty, v takovém prostoru pomocí CO2, případně při rychlém zásahu (dokud nezačne to hořet celoobjemově) to cobra udělá za monent. Nic z toho na EV nefunguje (Cobra je přímo zakázaná - vyjma případů, kdy je od výrobce EV manuál pro její použití). Zkrátka jak je zasažen aku, tak od cca 90°C si už vyrábí kyslík a hoří to, pak začnou další plyny podporující hoření a jen to můžu chladit/topit v nádrži ap pak čekat 2 dny, zda se to nevznítí znovu... U EV je trochu větší riziko pokopání od elektriky (ale nepřipojný EV do nabíječky a ještě stojící jakž tak na pneu se bere jako OK, jen je omezení ohledně smáčidel snižujících odpor vody a použití nejnižšího tlaku)
Ale při takovém objemu baráku je už úplně jedno, co v tom je, EV jen prodlouží to hořerní.
Co si cca pamatuji - teplo uvolněné při spálení bnezínového středního osobáku cca 1 GJ, podobně velký elektro s 100 kW aku cca 2,5 GJ. U benzínu jde o množstv benzíku, co je v autě, zkrátka 50 MJ/kg benzínu a je to tak odvislé od toho, jak má plnou nádrž. U EV je jedno, jak je nabité, jde o hoření hmoty aku a spalné teplo u novějších nám stoupá (články typu 18650 jsou někde u 2 MJ/kg, aktuální aku dávají přes 4 MJ/kg). Nabití jen ovlivňuje rychlost hoření a riziko vzniku při poškození aku. I špičkový výkon je dosti podobný, ale u benzínu zkrátka jde o množství v nádrži, takže průměrně plný je třeba 3,5 MW a podobný baterkáč se dokáže dostatna 7 MW. U EV je podstatné kde začne hořet a jakým směrem postupuje prohořívání aku. U aku auta je ta špička později než u benzínu, což je plus (trohu víc času na zdrhnutí).
I toho bordelu pak je podobně, jen u EV je sperktrum trochu šiřší a náročnější na likvidaci.
U EV versus garáže půjde hlavně o to, že pro ně se bude chtít, aby parkovací místa měla šířku 3,5 m (stejně jak pro invalidy), ta šířka je pro místo pro nabíjení nebo kde probíhá menipulace s aku, proti současným 2,5 m (před dvaceti lety to bylo jen 2,25 m). Což každého developera potěší, zvlaště pokud u novostaveb se požaduje postupně stoupající počet míst pro EV a příprav k nabíjení...
