Takže odesláno:
Vážený úřade,
dostala se mi do rukou písemnost s nadpisem: Žádost o poskytnutí informací, údajů a podkladů v následujícím znění:
"Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) jako příslušný orgán státní správy podle § 108 odst. 1 písm. m) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podle § 115 odst. 1 a odst. 3 písmeno e) zákona, žádá povinnou osobu, kterou je
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX, o poskytnutí informací ve formě přesné topologie a popisu RLAN sítí provozovaných dle podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz.
Informace budou obsahovat:
- Umístění jednotlivých RLAN zařízení: GPS souřadnice v souřadnicovém systému WGS 84.
- Parametry RLAN zařízení pro jejich jednoznačnou identifikaci: MAC adresu rádiové části RLAN zařízení, SSID, vysílací pásmo, typ použitého RLAN zařízení a anténního systému (typ anténního systému, polarizace a směr vyzařování anténního systému).
Úřad vyžaduje uvedené informace za účelem plánované kontroly plnění podmínek a povinností stanovených ve výše uvedeném všeobecném oprávnění.
Úplné a pravdivé informace zašlete písemně ve lhůtě do 30 dnů od dne doručení této žádosti na adresu uvedenou v záhlaví nebo do datové schránky Úřadu: a9qaats. Současně žádáme o zaslání elektronické podoby dokumentu ve formátu MS Excel na emailovou adresu: 8) Žádost je pro některé subjekty bezesporu příčinou ke vzniku zbytečných nákladů, protože povinné osoby nejsou zavázány podobné informace svévolně shromažďovat, tyto informace nejsou pro jejich činnost nezbytné ani na základě zákona o elektronických komunikacích ani jiných opatření obecné povahy. Žádost tedy naráží na skutečnost, že vznikají zbytečné náklady, které dotčené osoby výrazně zatěžují. Dochází tedy k rozporu s §6 odst. 2 správního řádu. Jak úřad kompenzuje tyto náklady?
Předem děkuji za informace, které poslouží k účelům zmíněným v §6 zákona o elektronických komunikacích. Informace i nadále budou informační základnou pro ostatní provozovatele komunikační činnosti při osvětě, případně podkladem pro další právní rozklad.
S pozdravem Michal Peterka
Číslo jednací Vyřizuje / telefon Praha ČTÚ-7 535/2015-620 - ZaL Mgr. Zahradník /224 004 130 6.3.2015
Vyrozumění dle § 6 odst. 4a zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích
Vážený pane Peterko,
Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) obdržel dne 6. 2. 2015 Váš dotaz s odkazem na § 6 odst. 4 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), který stanovuje v rámci zásady transparentnosti Úřadu povinnost poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům spředstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu, aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu vpřípadech, kde tento zákon surčitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat. Váš dotaz byl směřován na přípis Úřadu odlišné povinné osobě ve smyslu ustanovení § 115 odst. 1 a 3 písm. e) o poskytnutí informací ve formě přesné topologie a popisu RLAN sítí provozovaných dle podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 kvyužívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz.
O uvedené informace Úřad požádal zdůvodu prověření dodržování podmínek využívání rádiových kmitočtů stanovených ve všeobecném oprávnění č. VO-R/12/09.2010- 12 povinnou osobou.
V reakci na Vaše podání a žádost o rozbor důvodnosti požadavku ČTÚ o poskytnutí informací povinnou osobou vsouladu s § 115 zákona, kterou jste vyjádřil ve svých dovozených otázkách, bychom si dovolili uvést následující:
Dle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, kterým je vymezena jeho působnost, Úřad mimo jiné vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích. Všeobecné
IČO: 70106975
Michal Peterka michal.peterka@pojitko.cz.
oprávnění je vydáváno jako opatření obecné povahy (§ 9). Evidence podnikatelů je vedena na základě údajů obsažených v oznámení (§ 13). Jde o veřejně přístupný seznam, vedený v elektronické podobě (§ 14 odst. 3). Dle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích Úřad vydává opatření obecné povahy, které je vymezováno jako specifický institut, který se týká práv a povinností neurčitého počtu subjektů nebo není konkrétně určen jeho předmět, avšak není právním předpisem ani konkrétním správním aktem. Jeho funkcí je zajistit určitou úroveň práv adresátů, jejichž práva a povinnosti jsou úkonem dotčeny, aniž by byly výslovně uvedeni jako účastníci řízení. Je vydáváno pouze na základě výslovného zákonného zmocnění (např. § 9, § 16 nebo § 17). Dle § 108 odst. 1 písm. i) zákona oelektronických komunikacích Úřad ukládá povinnosti nepeněžitého plnění jako např. povinnost dodržovat síťové plány (§ 62 odst. 3), či povinnost zajistit spojení koncových bodů (§ 79 odst. 2). Dle § 108 odst. 1 písm. o) zákona o elektronických komunikacích Úřad vykonává správu radiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze. Práva a povinnosti související s výkonem správy radiových kmitočtů jsou upraveny zejména v § 15 a násl., v případě čísel v § 28 a následujících tohoto zákona. Způsob vedení databáze není výslovně předepsán, přičemž skutečnost, že se tak má dít elektronicky, plyne z toho, že databáze je přístupná i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle § 108 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení. Výběrové řízení se provádí pro příděl radiových kmitočtů (§ 21), dále pro udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty (§ 31) a při určení poskytovatele univerzální služby (§ 39). Dle § 108 odst. 1 písm. q) zákona o elektronických komunikacích zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů. Požadavek na harmonizaci je obsažen včlánku 9 rámcové směrnice 2002/21/ES a rozhodnutí 676/2002/ES, když postup při harmonizaci čísel upravuje zejména § 28 tohoto zákona. Dle § 108 odst. 1 písm. bb) zákona o elektronických komunikacích provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra. Je povinen provádět systematické monitorování efektivního využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 18) a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení (§ 21). Za tímto účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění kvyužívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů (§ 22) ve výběrovém řízení. Dle § 108 odst. 1 písm. n) zákona o elektronických komunikacích ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností. Porušení povinností podle tohoto zákona může naplnit skutkovou podstatu správního deliktu (§ 118 - § 120), pokud se jej dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, nebo přestupku, jehož pachatelem může být nepodnikající fyzická osoba a pokuty nejen ukládá, ale také vybírá a vymáhá.
Dle § 108 odst. 1 písm. m) zákona o elektronických komunikacích vykonává kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení. Toto ustanovení je dále rozvedeno v § 113 zákona o elektronických komunikacích, podle kterého Úřad vykonává kontrolu elektronických komunikací. Podle ustanovení § 113 odst. 2 téhož zákona tím, že kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů a čísel. Předmětem kontroly je soulad jednání tzv. povinných osob nejen s právními předpisy a opatřeními obecné povahy, ale také konkrétními správními akty. Jedná se o zákonem vymezenou působnost Úřadu, jejíhož výkonu se Úřad nemůže nijak zprostit a je povinen popsanou kontrolní činnost za dodržení zákonem stanovených podmínek vykonávat. Pokud se jedná o procesní stránku výkonu kontrolní činnosti, pak je tato v obecné rovině upravena zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolním řádem (dále jen „kontrolní řád“). Co se týká působnosti, tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob, pokud vykonávají
působnost v oblasti veřejné správy („kontrolní orgán“), při kontrole činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávních celků, jiných orgánů, právnických a fyzických osob („kontrolovaná osoba“). Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů.
Dle § 113 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích při kontrole využívání rádiových kmitočtů kontrolující zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího bezprostředního upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány. Kontrola využívání rádiových kmitočtů se týká nejen toho, jak jsou dodržovány technické parametry, ale také další podmínky stanovené ve všeobecném či individuálním oprávnění, tedy včetně toho, zda jsou např. dodržovány podmínky ochrany občanů, povinnosti plynoucí z mezinárodních smluv a jiné (§ 18).
Toto ustanovení zákona o elektronických komunikacích připouští provedení kontroly využívání rádiových kmitočtů monitorováním, které je zpravidla možné provést bez předchozího upozornění subjektů provozujících předmětná zařízení. Ze zjevných důvodů je takový postup jednak hospodárný z hlediska činnosti Úřadu jako kontrolního orgánu, jednak šetrný ke kontrolovanému subjektu, neboť provedení kontroly ho v případě, že Úřad neshledá žádné závady, nijak dále nezatěžuje a kontrola obvykle proběhne bez toho, že by provozovatel zařízení byl Úřadem jakkoli oslovován – např. oznámením o zahájení kontroly, požadovanou součinností v průběhu kontroly, která dle rozsahu může trvat i několik týdnů či měsíců. Úřad tedy opět ze zřejmých důvodů upřednostňuje výkon kontrolní činnosti popsaným způsobem a máme za to, že takový postup je výhodný i pro kontrolované subjekty a plně vyhovuje i ustanovení § 9 písm. b) kontrolního řádu, podle kterého kontrolní orgán šetří práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby, povinné osoby i třetích osob.
Aby Úřad mohl popsaným způsobem kontrolu monitorováním připravit a provést, je nezbytné, aby měl k dispozici údaje, o které požádá, přičemž žádost je formulována obecně, protože ve Vámi uvedeném případě Úřad nemůže předjímat skutečnost, na jakém principu povinná osoba zprostředkovává službu širokopásmového přístupu k internetu. V případě použití technologie založené na protokolu podle standardu IEEE 802.11 jsou od dotčené osoby vyžadovány pouze informace o přístupových bodech (zařízení provozovaná v režimu Master). Pokud je v tomto standardu zřízena a provozována i infrastruktura sítě RLAN, tak jsou vyžadovány i informace o obou stranách směrových spojů (režim Master i Client). V případech proprietárních protokolů (jako např. Motorola Canopy, Trango) jsou od povinné osoby vyžadovány mimo přístupových bodů i informace o pevně instalovaných klientských stanicích. Služba RLAN skutečně je v rámci Národní kmitočtové tabulky a Plánu využití rádiového spektra (PV-P/24/06.2012-9 pro kmitočtové pásmo 4200 – 5925 MHz) v intencích regulatorního rámce definovaná jako pohyblivá. Nelze však oprávněně předpokládat, že uvedená „pohyblivost části sítě“ se týká pevně instalovaných přístupových bodů a pevné instalované infrastruktury sítě. Sítě RLAN jsou totiž využívány při zprostředkování služby přístupu k internetu dominantně k překlenutí „poslední míle“ k zákazníkovi, a jsou tedy případnou mobilitou dotčena jen některá klientská vysílací zařízení. V tomto případě jsou ve smyslu shora uvedených skutečností vyžadovány zeměpisné informace jen u pevně instalovaných klientských zařízení v sítích s proprietárním protokolem. V obecné rovině lze povinné osobě v případě pochybností doporučit, aby pokud si není zcela jista, jaké informace má Úřadu předložit, kontaktovala příslušného pracovníka Úřadu, který jí na požádání ochotně vysvětlí shora uvedené skutečnosti. Jméno příslušného pracovníka Úřadu spolu s telefonickým kontaktem je uvedeno vždy v konkrétní žádosti.
KVašim vyjádřeným pochybnostem o všeobecné znalosti určování polohy ve standardu WGS 84 si dovolujeme uvést, že není zřejmé, jaké oslovené subjekty máte na mysli, které s tímto požadavkem mají problém, ale z našich zkušeností vyplývá, že většina oslovených subjektů se s tímto požadavkem vyrovnává naopak bez problémů. Pro Vaši informaci uvádíme, že WGS 84 je tzv. Světový geodetický referenční systém z roku 1984 (World Geodetic System 1984), tento systém se u nás oficiálně používá od roku 1998 jako standardní systém při satelitní navigaci GPS a postup při určení polohy naleznete v každém manuálu k přijímači GPS, který je již běžnou součástí i mobilního telefonu. Nicméně je nutné zdůraznit, pokud by některý subjekt měl problém s určením umístění svých radiových zařízení tímto způsobem například, že by si vedl tištěnou mapu v souřadnicovém systému S- JTSK/95 nebo S-42 a v ní zaznamenával polohu svých zařízení, pak by mohlo dojít k nepřesnostem, díky rozdílnému souřadnicovému systému tištěné mapy a údajů přijímače GPS (pokud neobsahuje SW pro převod souřadnic). Proto opět dodáváme, že je možno se individuálně domluvit na jiné formě specifikace umístění zařízení. Pokud subjekt poskytuje veřejně dostupné služby, tak jistě vede přehled svých účastníků a jejich účastnických smluv dle § 63 zákona apod. nebo má uzavřeny smlouvy o umístění zařízení, opravdu těch možností je mnoho.
V této souvislosti je nutné dále poukázat na ustanovení § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, podle kterého povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný (k tomu viz výše), přičemž tyto podklady mohou být podle odstavce 3 písm. e) zákona vyžadovány pro kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel. Žádný právní předpis skutečně nestanoví v přesném výčtu údaje, jež by měla povinná osoba evidovat, nicméně se nepochybně stále jedná o údaje, jež jsou nezbytné k plnění činnosti, ke které je Úřad ze zákona příslušný, a které je z tohoto důvodu oprávněn vyžadovat. Pokud Úřad požadované informace obdrží, může provést kdykoli kontrolní měření předmětných zařízení bez toho, že by jakýmkoli způsobem zatěžoval povinnou osobu, tak i konkrétní osoby, jež předmětná zařízení provozují.
Dalším způsobem provedení kontroly využívání rádiových kmitočtů, který je však již méně šetrný ke kontrolovaným subjektům a povinným osobám, avšak je plně v souladu jak s citovaným ustanovením § 113 zákona o elektronických komunikacích tak i kontrolním řádem, je provedení fyzické kontroly u kontrolované osoby. V případě takového postupu je v souladu s § 5 kontrolního řádu kontrola zahájena buď předložením pověření ke kontrole kontrolované osobě, případně jiné osobě, která je na místě kontroly přítomna, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě, nebo provedením prvního zkontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba. Dle § 7 kontrolního řádu je kontrolní orgán v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Dle § 8 písm. c) kontrolního řádu je kontrolní orgán dále oprávněn požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby a dle písmena f) téhož paragrafu dále vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly. Dle § 9 písm. a) kontrolního řádu je kontrolující osoba povinna zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady. Dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu je kontrolovaná osoba povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených kontrolním řádem, poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá. Obdobně je povinná osoba (tedy osoba odlišná od osoby kontrolované, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala
služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela – v tomto konkrétním případě by povinnou osobu nepochybně byli účastníci, s nimiž má kontrolovaný subjekt uzavřenu účastnickou smlouvu) dle § 10 odst. 3 kontrolního řádu povinna poskytnout kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly, nelze-li tuto součinnost zajistit prostřednictvím kontrolované osoby. Neposkytnutí součinnosti je pak podle § 16 odst. 1 kontrolního řádu správním deliktem, za jehož spáchání je možné uložit pokutu až do výše 500 000 Kč kontrolované osobě a do výše 200 000 Kč povinné osobě.
Je tedy na kontrolované osobě, zda poskytne Úřadu požadované informace, jež by Úřadu umožnily provést kontrolu využití rádiových kmitočtů monitorováním, nebo informace odmítne poskytnout s tím, že Úřad potom bohužel nemá jinou možnost jak zkontrolovat využití rádiových kmitočtů a dodržování plnění povinností a podmínek stanovených zákonem o elektronických komunikacích a vtomto případě všeobecným oprávněním č. VO- R/12/09.2010-12, než provedením fyzické kontroly dle citovaných ustanovení kontrolního řádu. Vsouladu s uvedeným vždy Úřad též vyrozumívá povinnou osobu o tom, že nepředložení informací, údajů a podkladů vyžádaných dle ustanovení § 115 zákona o elektronických komunikacích je zároveň správním deliktem podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona o elektronických komunikacích a Úřad je za takový delikt podle § 118 odst. 22 písm. a) téhož zákona oprávněn uložit pokutu do 2,000.000 Kč.
Pro úplnost dodáváme, že tuto kontrolu by Úřad byl oprávněn provést i v případě, že by údaje byly poskytnuty, a to dle § 115 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích, podle kterého je Úřad oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3 § 115, přičemž Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě kontrolní řád. Jak již bylo několikráte uvedeno shora, v případě, že by monitorováním využití rádiových kmitočtů nebyly zjištěny závady, nebyl by k provedení kontroly dle kontrolního řádu důvod a Úřad by tedy dle § 115 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích nepostupoval.
Pokud se jedná o Vaši námitku, že Úřad nepostupuje v souladu s § 7 odst. 1 správního řádu, je nezbytné uvést, že tato námitka není důvodná. Dle § 7 odst. 1 správního řádu mají dotčené osoby při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Na základě tohoto ustanovení, v případě, že Úřad provádí jakýkoli úkon v rámci výkonu své zákonem vymezené působnosti (např. provádí kontrolu, vede správní řízení apod.), mají dotčené osoby v rámci těchto úkonů vždy rovné postavení. Úřad v žádném případě nepřiznává, ani neupírá žádné dotčené osobě více nebo méně práv, než těch, jež jsou jí přiznány zákonem. Dotčená osoba je vždy o svých procesních právech a povinnostech poučena a v jejich výkonu nebo uplatnění není Úřadem nijak omezována. Od uplatnění procesní rovnosti dotčených osob je však nutné důsledně odlišit správní uvážení Úřadu v rámci výkonu jeho působnosti. Je na uvážení správního orgánu, u kterých konkrétních subjektů v daný moment kontrolu provede, samozřejmě za předpokladu dodržení všech zákonných podmínek (včetně zachování zmíněné procesní rovnosti dotčených osob). Provedení kontroly dodržování kmitočtové kázně u jednoho subjektu vžádném případě neznamená, že tento subjekt je jakýmkoli způsobem diskriminován, či jinak znerovnoprávněn vůči ostatním subjektům povinným dodržovat stejné zákonné povinnosti, u kterých v daný moment kontrola provedena nebyla. Pro snadnější pochopení je možné tento postup přirovnat k namátkové silniční kontrole prováděné Policií ČR. Všichni účastníci silničního provozu jsou povinni dodržovat dopravní předpisy, při silniční kontrole však nejsou policisty zastavována všechna vozidla, ale pouze některá, vybraná na základě uvážení policisty. Závěrem, vsouladu stím, jak jste ve svém podání žádal, přikládáme strukturu žádostí o informace o provozovatelích RLAN sítí za rok 2014: Fyzické osoby s registrací u Úřadu jako podnikající – 70 žádostí, Fyzické osoby neregistrované u Úřadu – 0 žádostí, Právnické osoby s registrací u Úřadu – 94, Občanské sdružení, spolky
apod. s registrací u Úřadu - 6, Občanské sdružení, spolky bez registrace u Úřadu – 13. Pro úplnost uvádíme i celkový počet kontrolovaných subjektů za rok 2014, který ve vztahu k dodržování podmínek VO-R/12/09.2010-12 činil 390 subjektů a vlastních kontrol bylo celkem 608.
Ing. Miroslav Charbuský v. r.
ředitel odboru kontroly a ochrany spotřebitele
