sidi Takhle to zní logicky a po částech je to pravda, ale takhle to nefunguje. Jsou náklady které holt lidé nesou sami.
Když tě zastaví (navíc jen tak, namátkově) "silniční kontrola" a 20 min "kontroluje lékárničku", napadlo by tě účtovat náklady?
Finančáku účtuješ náklady na vedení účetnictví?
Hospodský náklady na to že se musí 3 hodiny měsíčně věnovat bábám z hygieny?
Prostě jsou náklady které si každý nese sám, a je na tom nějaký společenský koncensus. Jen velkého "chytrolína" by napadlo poslat PČR žádost o proplacení 20 min silniční kontroly. A s tím kamerovým záznamem je to jen o trochu menší úlet, ale pořád úlet. (A trvám na tom že to jsou úlety typické pro ajťáky, mají přecijen jiné vnímání světa)
Rozumnou reakci napsal rsaf "Pokud by toho bylo moc, měl by asi zákazník uvažovat o změně režimu kamerového systému (nezabírat tolik veřejných prostor...)." - a o tom to celé je. Zákazník se dobrovolně rozhodl provozovat nějaký kamerový systém, to že si občas někdo přijde pro záznam je holt náklad s tím spojený. Kdo chce opici, musí počítat s náklady na banány.
První záznam co jsem kdy předával bylo při pátrání po dítěti kdy to nakonec nedopadlo dobře - styděl bych se kdybych za to chtěl peníze.
svestka Trvám na tom že to je holt riziko provozování kamerového systému které tak nějak musím strpět. Pokud je to neobvykle často, měl bych se zařídit ty procesy tak abych dokázal předávat rychle, bez nesmyslně vysokých nákladů. Neustále skuhráš jaké máš náklady, co jsi udělal (nastavení procesů, volba jiného rekordéru) pro to, abys náklady snížil?
